Dnes je 17. 12. 2017    Svátek má Daniel, zítra Miloslav.
Koclířov oficiální stránky obce

Kaple sv. Josefa na Hřebči - Obec Koclířov

Koclířov

Kaple sv. Josefa na Hřebči

Hřebeč - Seznámení s historií kaple, která tvoří nezaměnitelnou dominantu zdejšího kraje.

 

Podle pověsti, zaznamenané na počátku 20. století německým vlastivědným bádáním, stával v místech dnešní pseudogotické kaple už ve středověku gotický kostel. To je však velmi nepravděpodobné. Nejstarší pozůstatky lidského osídlení představují zbytky hrádku, který byl vybudován někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 13. století na hraně Hřebečovského hřbetu nad průsmykem, jímž procházela komunikace spojující biskupská městečka Svitavy na české a Mohelnici na moravské straně zemské hranice. Dnes tudy vede silnice I/35, která se však vyhýbá prudkému stoupání a více než dvou set metrové převýšení překonává tunelem, proraženým v letech 1994 až 1997 v hřebečském masivu. Zmíněný hrádek, z něhož do dnešních dnů zůstalo jen několik terénních reliktů a destrukcí v podobě příkopů a valů, byl podle všeho tvořen obytnou věží, označovanou v odborné kastelologické literatuře jako donjon, a několika hospodářskými budovami. Kostel však v areálu hrádku zcela jistě nestál. Pokud by tomu tak bylo, určitě by se o něm zmiňovala listina z roku 1285, v níž je zaznamenáno řešení sporu mezi vlastníkem hrádku Friedrichem mladším ze Šumburku a olomouckým biskupem Dětřichem z Hradce, který si na Friedricha stěžoval u krále Václava II. Friedrich, který jako poručník po smrti Bohuslava z Riesenburku zastupoval potomky své sestry Agáty, využil bezvládí sužující český stát po bitvě na Moravském poli a z hrádku přepadal biskupovi poddané. V listině, o níž byla řeč, se kromě jiného hovoří i o tom, že Friedrich nesmí na hrádku provádět žádné stavební úpravy, s výjimkou oprav obytného stavení a střech. Definitivně zřejmě hrádek zanikl na přelomu let 1285/1286 při trestné výpravě vedené z pověření krále Závišem z Falkenštejna, pocházejícím stejně jako olomoucký biskup z rodu Vítkovců, kdy byla dobyta Moravská Třebová, Friedrich byl zajat a potrestán utětím prstu.

To jsou na dlouhou dobu poslední a jediné zprávy, které o osídlení v těchto místech máme. Změna nastala až v 17. století, konkrétně v roce 1620, kdy byla z popudu hraběnky Polyxeny z Lobkovic založena dnešní osada Hřebeč (něm. Schönhengst). Složitá geografická a územně správní situace, která zde panovala se promítla i do podoby katastru osady. Zčásti patřila k nedalekému Koclířovu a tedy správně k Čechám, dílem k Moravě, přičemž tato moravská část byla ještě rozdělena mezi dvě katastrální území, Boršov a Kamennou Horku. V roce 1805 byla osada přifařena k nově zřízené koclířovské farnosti. Někdy, neznámo přesně kdy, po vzniku osady byl vybudován dřevěný kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Je však otázka, jak dlouho vlastně existoval, neboť v Sommerově topografii Českého království z konce třicátých let 19. století není o kostelu žádná zmínka, přestože v jiných lokalitách o církevních stavbách píše. Teprve až na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 19. století byla postavena kaple v pseudogotickém slohu a zasvěcena sv. Josefu. Později, především po odsunu německého obyvatelstva v letech 1946 až 1947, však začala chátrat a utrpělo i její vnitřní vybavení. Částečnou renovací, která spočívala v opravě pláště a omítky, prošla až v souvislosti s výstavbou již zmíněného silničního tunelu v polovině devadesátých let minulého století. Z pohledu dějin umění nepředstavuje sice nijak hodnotnou stavbu, svou současnou polohou, kdy stojí přímo nad vjezdem do tunelu při průjezdu z české strany, však tvoří nezaměnitelnou pohledovou dominantu zdejšího kraje.

Nedaleko kaple, při silnici překračující v serpentinách prudké převýšení Hřebečovského hřebetu, stával hostinec, jehož pojmenování se s dobou a majiteli měnilo. Jeho existenci zaznamenal již zmíněný Johann Gottfried Sommer ve třicátých letech 19. století. Není vyloučeno, že zde nějaký hostinec nebo krčma byly už dříve. Pověst „Stěna mrtvých“ vypráví o „hrdinném“ hostinském, který za třicetileté války za cenu vlastního života svedl z cesty kolonu švédských jezdců. Všichni se spolu s hostinským zřítili z prudkého skalnatého srázu na východním úbočí Hřebče. Císařská silnice byla vybudována v roce 1818, komunikační funkci však měl hřebečský průsmyk odedávna. Na konci 19. století zde stávala lovecká chata, ale už v roce 1909 je zmiňován nově postavený hostinec „Na Hřebči“, jehož majitelem byl Franz Götzl. O dva roky později se uvádějí hostince dva, Götzl a Steiner. A pohostinská činnost se zde udržela i po válce, jen jméno hostince se změnilo.

Ožije kaple?

Pokud jde o kapli, musíme bohužel konstatovat, že v jejím současném, neutěšeném stavu se odráží lhostejnost poválečných obyvatel regionu. V poslední době se však zdá, že se přece jen začíná blýskat na lepší časy. V souvislosti s budováním naučné Hřebečské důlní stezky, jejíž první část se veřejnosti otevřela nedávno, se uvažuje o novém využití kaple. Podle záměru tvůrců by zde mohla vzniknout expozice barokního umění. Takovou myšlenku lze jen uvítat. Sekularizovaný prostor kaple by se tak alespoň zčásti navrátil svému původnímu účelu.

Jiří ŠMERAL, historik a vysokoškolský učitel FF UP v Olomouci

Svitavský deník

Publikováno: 06.10.2009

Copyright © 2009 Obec Koclířov | Redakční systém WEB CMS | Webhosting SOFICO-CZ, a.s. | Toplist | Sitemap