Dnes je 23. 08. 2017    Svátek má Sandra, zítra Bartoloměj.
Koclířov oficiální stránky obce

O obci - Obec Koclířov

Koclířov

O obci

Historie Koclířova

Historie Hřebče

Kronika obce

Obecní symboly

Videospot obce

Stručná historie:

První doložená zmínka o Koclířovu se váže k roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pogorelly rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli mezi nově vzniklé litomyšlské biskupství (1344). Ves Koclířov se zde objevila pod pojmenováním Cunczendorf (Kuncova ves). Další listinou z roku 1398 toto držení je potvrzeno. Od roku 1412 nese místo pojmenování Kecendorf a bylo nadáno dědičnou rychtou a odúmrtí. Farní kostel připadal do poličského děkanátu a v roce 1358 získalo patronátní právo litomyšlské biskupství. Ves se tedy až do 19. století nacházela pod správou litomyšlského panství, které během staletí patřilo významným šlechtickým rodům - Kostkům z Postupic, Pernštejnům, Trautmannsdorffům, Valdštejnům a Thurn-Taxisům. V roce 1649 žilo v Koclířově 64 osedlých, z toho jeden svobodný rychtář 39 sedláků a 24 chalupníků. V tomto roce připadl kostel sv. Jakuba Většího administrativně svitavskému děkanátu, ale již roku 1658 se stal filiálním kostelem pod farností v Kamenné Horce, při níž zůstal do roku 1805. Třicetiletá válka zastavila rozvoj obce, ta byla několikrát vypálena a vyrabována znepřátelenými stranami, zvláště pak v roce 1643. Z období švédského tažení na Moravu se z okolí Koclířova dochovalo nejvíce lidových pověstí (Švédská stěna). V té době k největším povinnostem obyvatel obce bylo odvádět dřevo do panské cihelny a vápenky na panství v Litomyšli a také na výstavbu litomyšlského zámku. K ostatním povinnostem patřil i odvod naturálií do státních fondů. Obec utrpěla průchody pruských armád během válek o Slezsko v polovině 18. století, ale reformy Marie Terezie přinesly Koclířovu založení školy (1766), ke které byla zanedlouho přiškolena obec Hřebeč. Významné bylo i zřízení poštovního spojení z Olomouce přes Koclířov, Svitavy do Polabí (1754). V období napoleonských válek byla vybudována další silnice vedoucí přes Koclířov. Strategická poloha znamenala i větší množství procházejících armád. Tak se roku 1799 vsí prohnali Rusové generála Suvorova, v roce 1809 leželo v obci francouzské vojsko a v roce 1866 v době prusko-rakouské války rakouský 3. armádní sbor. Zásahem do církevního systému bylo povýšení koclířovské filialie (přestavěné roku 1770) na vlastní farnost (1805) s vlastní školou. Období biedermeieru znamenalo i zlepšení stavu císařských silnic a rozvoj celé dopravní sítě. V letech 1813 - 15 byla vybudována hlavní silnice spojující Svitavy s Moravskou Třebovou přes Koclířov. Zlepšené dopravní podmínky vedly pochopitelně k rozvoji místního hospodářství a drobných živností. Dominantní roli hrálo tkalcovství a mnoho koclířovských obyvatel dojíždělo za prací do velkých podniků ve větších městech - Svitavách a Moravské Třebové. To se již v úředních listinách objevuje Koclířov pod českým názvem - nejprve však Kocléřov (1854) a v celé obci žilo na 1 500 lidí vesměs německé národnosti a po zrušení vrchnostenských úřadů správně připadla politickému okresu v Litomyšli. V období okupace se obec stala součásti svitavského okresu, po roce 1945 opět okresu litomyšlského a od roku 1949 okresu Svitavy, v jehož působnosti zůstala až dodnes.

Koclířov se stal i duchovním centrem s velkým významem pro široké okolí. Již v roce 1848 přichází do obce první člen redemptoristického řádu a v roce 1855 zde vznikl hospic, první v českých zemích. To bylo spojeno s velkou slavností, zvláště pak s přenesením ostatků sv. mučedníků Theofila, sv. Optáta a sv. Filomény (zde byly položeny základy poutě ke sv. Filoméně udržované v obci dodnes). V roce 1871 byl hospic povýšen na kolej, ale v roce 1896 se redemptoristé přestěhovali do nově vystavěného kláštera ve Čtyřiceti Lánech u Svitav. Budova koclířovského kláštera byla prodána školním sestrám III. řádu sv. Františka a ty zde zřídily školu pro dívky. V době okupace byla činnost školy pozastavena a dům byl využíván jako starobinec. V roce 1995 se stal dům sídlem Českomoravské Fatimy.

Obec Koclířov se vyznačovala svým zemědělstvím, ale na poměrně neúrodné půdě. Díky své nadmořské výšce spadala do tzv. horských obcí s důrazem na pastevectví. Z průmyslu zde bylo zastoupeno drtivou většinou kamenictví a zejména tkalcovství. Důležitý byl spolkový život. Působily zde organizace učitelů (1871), hasiči, Svaz zemědělců a od roku 1920 Svaz Němců. Koclířov měl ve třicátých letech fotbalový spolek. Roku 1865 byla v obci zřízena německá obecná škola, která během doby byla rozšířena až na pětitřídní.

Text: Mgr. Radoslav Fikejz

Název obce

Prvním pojmenováním vsi v roce 1344  byl Cunczendorf (Kuncova ves). Od roku 1412 Kecendorf a patřila pod správu Litomyšlského panství. V roce 1815 se již začal používat český název obce, nejprve však jako Kocléřov a až později Koclířov.

V období třicetileté války,a jakož i za švédského tažení na Moravu byla obec několikrát vypálena a vyrabována. Další utrpení čekalo za slezských válek.

Osada Hřebeč byla založena kněžnou Polyxenou v roce 1620. Již roku 1280 je zde zmiňován později loupeživý hrad.

Škola

Reformy císařovny Marie Terezie přinesly v roce 1766 Koclířovu založení školy, ke které byla přiškolena také osada Hřebeč. První školní budova farní školy byla postavena v roce 1806, současná budova školy je z roku 1876.

Poštovní spojení

Pro obec bylo významné zavedení poštovního spojení v roce 1754 z Olomouce přes Koclířov a Svitavy do Polabí, kdy v Koclířově byla první pošta v regionu.

Válečná příkoří

V rokem 1799, kdy se vsí prohnali ruská vojska generála Suvorova, v roce 1809 francouzské ležení, roku 1866 zase rakouský armádní sbor. Největším zásahem do života obce byla bezesporu II.světová válka, kdy po porážce nacismu byli nepřátelé národa potrestáni odsunem do "říše", což se dotklo téměř všech obyvatel naší obce.

Anketa

Souhlasíte s vybudováním kanalizace v obci?
Co Vám v obci nejvíce chybí
Copyright © 2009 Obec Koclířov | Redakční systém WEB CMS | Webhosting SOFICO-CZ, a.s. | Toplist | Sitemap