Dnes je 22. 10. 2017    Svátek má Sabina, zítra Teodor.
Koclířov oficiální stránky obce

Stojí za vidění… i za přečtení - Památník obětem internace - Obec Koclířov

Koclířov

Stojí za vidění… i za přečtení - Památník obětem internace

Budova kláštera v Dolní Hedči nad Králíky (něm.Grulich) je významnou památkou barokní architektury a dominantou širokého okolí. Jistě není bez zajímavosti, že se jedná o klášter, kde sídlil stejný řád, tedy redemptoristé, jako u nás v Koclířově. Ne vždy ale byly kláštery sídlem duchovního uklidnění a svobod. Stejně jako celá naše země byla uvalena pod komunistický teror řízený po II.světové válce z Moskvy, neunikly ani kláštery likvidaci. Stejně jako gestapo, i komunistická tajná bezpečnost pracovala v noci, a tak ze 13.na 14.dubna 1950 byla zahájena blesková akce na likvidaci všech církevních řádů v Československu pod názvem „K“ jako kláštery. V klášteře na Hoře Matky Boží žilo v té době 6 redemptoristů s představeným P.Josefem Lavičkou. STB vyrazila dveře a zahájila osobní prohlídky probuzených duchovních, které následně odvezli do internačního tábora v klášteře Želiv, kde strávili dalších 5 let. Do Králík bylo proti tomu svezeno během dopoledne následujícího dne svezeno 228 redemptoristů z 15 klášterů. Klášter byl uzavřen, poutě zakázány a styk s vnějším světem omezen na návštěvy lékaře pod dozorem 25 příslušníků bezpečnostních složek (SNB a StB). V období od dubna 1950 do prosince 1954 prošli centralizací v Králíkách členové redemptoristů, františkánů, kapucínů, minoritů, jezuitů, dominikánů, salesiánů, premonstrátů, benediktinů, cisterciáků, školských bratří, kasalantinů, augustiniánů, bosých augustiniánů, křižovníků, těšitelů, salvatoriánů, verbistů, milosrdných bratří, lazaristů a basiliánů. Klášter byl nadále veden Františkem Staňkem jako správcem. Původní plány Státního úřadu pro věci církevní na zrušení stráže se neuskutečnily. Ostraha příslušníků Sboru národní bezpečnosti zůstala zachována, a to především z podnětu Františka Staňka a králických pracovníků Veřejné bezpečnosti, kteří upozornili státní orgány na možnost obnovy poutí. Ostrahu v tomto období zajišťovali 4 příslušníci, jejichž úkolem bylo mimo jiné bránit vstupu poutníků do komplexu kláštera.

 

Zdá se, že od roku 1957 byl režim i ostraha v králickém klášteře mírnější. V srpnu 1957 se dokonce správce František Staněk písemně obrátil na církevní oddělení Ministerstva školství a kultury s žádostí o zpřísnění režimu a posílení stráže, která v té době čítala dva příslušníky. Na velkou volnost pohybu králických řeholníků si také v lednu 1959 stěžovala Krajská správa Ministerstva vnitra v Hradci Králové ve zprávě o činnosti za rok 1958. I přesto státní orgány nezasáhly. Není vyloučeno, že tak neučinily úmyslně, protože od května 1959 Ministerstvo vnitra rozjelo „akci Pater“ a „akci Pater II.“, na jejímž konci stálo několik odsouzených členů jezuitského řádu centralizovaných v Králíkách.

 

V hlavním sále muzea, do něhož Vás tímto srdečně zvu, se návštěvník seznámí s tématem vztahu státu a církve v letech 1948 – 1961 po mocenském ovládnutí politické scény v Československu komunistickou stranou. Výstava zahrnuje profily a medailony pronásledovaných. V části výstavy je zmínka o neobvyklé podpoře statečných občanů z Králík, kteří pomáhali řeholníkům zprostředkovávat korespondenci s blízkými osobami a byli za svoji činnost pronásledováni a vězněni.

Samostatnou kapitolu tvoří vůbec poprvé zveřejněné informace o celé historii centralizačního kláštera v Králíkách a jeho vedení, řízené politické převýchově řeholníků, hospodářské správě a pracovním nasazení internovaných řeholníků v zemědělství na Králicku i ve výrobě.

Ve vitrínách je možné si prohlédnout konkrétní autentickou výstroj a výzbroj ostrahy centralizačního kláštera tehdejšího Sboru národní bezpečnosti, ale také některé velmi vzácné osobní potřeby a části pozůstalostí řeholníků kongregace redemptoristů, které se podařilo zachránit.

Jedna z místností seznamuje s neblahou historií Táborů nucené práce (TNP) zřízených na základě zákona č. 247/1948 Sb., a Nápravně pracovních táborů (NPT), jak byla pojmenována vězeňská zařízení ústavního nebo táborového typu k výkonu trestu odnětí svobody v letech 1955 - 1961, a to v souladu s Řádem pro NPT Ministerstva vnitra, vydaným v roce 1955. Činnost NPT byla upravena podle sovětských zkušeností a navazovala na praxi pracovních útvarů z let 1949 - 1954, které byly nejednotně označovány jako trestanecké pracovní tábory (TPT), pracovní útvary vězňů (PÚV), pracovní útvary odsouzených (PÚO) nebo pracovní útvary potrestaných (PÚP). V 50. letech prošly různými NPT desítky odsouzených kněží a bohoslovců, zejména v období cílené těžby uranu a nerostných surovin. Uranovou rudu nechala čs. vláda těžit ve velkém na základě tajné smlouvy se SSSR z listopadu 1945. Trestanci v táborových podmínkách velmi strádali a trpěli. Pracující byli také kromě těžké práce v dolech vystaveni ponižování, mučení a snižování lidské důstojnosti. Podmínky se však lišily v závislosti na veliteli tábora, místě a období. Známou oblastí těžby uranu bylo Jáchymovsko, kde bylo v roce 1953 v celkem patnácti táborech vězněno 12 000 politických vězňů. V letech 1953 – 1959 bylo dalších přibližně 3 500 vězňů v příbramských táborech Vojna a Bytíz.

Celkem prošlo uranovými „lágry“ přes 70 000 politických vězňů, kteří byli trvale vystaveni nelidským podmínkám, radioaktivnímu záření a vdechování žulového prachu. Mnozí zemřeli na rakovinu plic, nebo přežili, avšak s trvalými následky. Do SSSR bylo vyvezeno celkem 98 000 tun uranové rudy.

Při vaší návštěvě známějšího pevnostního systému Kralicka by určitě návštěva nádherně položeného kláštera neměla chybět a návštěva tamního muzea dokumentované minulosti, na níž by někteří rádi, aby se zapomnělo, určitě patří. Komunistické stejně jako nacistické bezpráví by nemělo být zapomenuto a bagatelizováno, neboť se jedná o dva stejně se chovající režimy, užívajícími stejné prostředky, jen na opačných pólech pravolevého dělení našeho světa.

S pomocí www.pamatnik.militaryclub.info zpracoval Jaromír Lenoch

Publikováno: 01.04.2013

Copyright © 2009 Obec Koclířov | Redakční systém WEB CMS | Webhosting SOFICO-CZ, a.s. | Toplist | Sitemap